Tak by se klidně mohl jmenovat laciný brak z antikvariátu a bylo by to přinejmenším drama. Příběh by byl o tom, jak jsou žáci ze základní školy posíláni na úřad práce, aby jim tam poradili s profesním směřováním, ale místo toho jsou svedeni na scestí.
A teď vážně. V čem může být potenciální nebezpečí? A proč by mělo „číhat“ zrovna na ÚP? Jedním z celosvětově nejvyužívanějších nástrojů, který využívají kariérní poradci, je test osobnosti MBTI. Ten by měl sloužit testovaným k lepšímu sebepoznání. Po vyplnění tohoto testu jsou dotázaným předloženy pracovní pozice, na které by se měli podle svého testu osobnosti hodit. Dle metodiky jsou vám přiřazena čtyři písmenka, která u mnohých kariérně nevyhraněných studentů mohou rozhodnout o dalším směřování. A v čem je háček? Testy jsou k ničemu!
Autor knihy Skrytý potenciál – Adam Grant, který je proslulý psycholog a autor několika světových bestsellerů, už léta brojí proti využívání těchto testů. V této kritice MBTI není sám a téměř jakýkoliv kompetentní psycholog vám řekne, že využití MBTI je chybou ať už při výběru zaměstnanců, tak i v kariérním poradenství. Toto téma je ve Spojených státech tak palčivé, že se mu věnují dokonce i dokumentární filmy jako Odvrácená tvář testů osobnosti.
Proč je tedy u nás stále tak hojně tento test využíván? Hlavní důvody:
- Test je poměrně laciný nebo „zdarma“, tedy výměnou za data testovaných.
- Jeho využívání má dlouhou tradici. Vznikl během druhé světové války a má velmi slušný marketing a PR.
- Nízké konkurenční prostředí. Konkurenčních testů v kariérním poradenství je extrémně málo, protože jejich vědecká validace je nesmírně finančně i odborně náročná.
- Lidé, kteří ho využívají, ani neví, že neví. O chybách testu ani o alternativách typu Kariérní kompas.
Právě poslední zmiňovaný bod je Achillovou patou našeho školství, respektive kariérního poradenství. Základní školy, střední školy, gymnázia – tam všude jsem za svoji praxi viděl lidi používat testy MBTI, aniž by mnozí znali rizika spojená s používáním testů „zdarma“.
Ve skutečnosti všichni kariérní poradci, ať už z úřadu práce, tak i ze škol, chtějí žákům i studentům poradit co nejlépe. Bohužel nemají správná a validní vstupní data. Tak jako v IT, tak i v kariérním poradenství tedy platí anglické pořekadlo, volně přeloženo do češtiny: odpad na vstupu, odpad na výstupu.
Jak MBTI funguje
Vyplníte test a výsledek MBTI vás zaškatulkuje jako jednoho ze šestnácti typů osobností. Na základě určitého typu jsou vám přiřazeny pracovní pozice, na které se prý budete hodit více než na jiné. I když si připustíte, že na světě je pouze šestnáct typů osobnosti, poskytnout správné kariérní směřování jen na základě osobnosti je morálně nezodpovědné.
Chyby
- Existuje celá řada studií, které spolehlivě dokládají neschopnost MBTI přesně měřit osobnostní typy. Problémy se spolehlivostí má test i ve samotných Spojených státech a v českém prostředí nebyl nikdy vědecky validován. Jinými slovy, test neměří to, co říká, že měří, a proto se na něj nedá spolehnout ani v USA.
- V Česku nebyl test nikdy vědecky validován a nemusíte mít vystudovanou jadernou fyziku, aby vám došlo, že český školák je z podstaty jiný než americký dospělý.
- Výsledky nejsou reliabilní a to znamená, že pokud si uděláte test v rozestupu pár dní, vyjdou vám zcela jiné výsledky. Stačí malý experiment. Vyzkoušejte si test EMIERO. Ten je zdarma a doporučují ho právě i ÚP, školy a často i kariérní poradci. Vyplňte si jej a za 14 dní to udělejte znovu. Neznačte si odpovědi, jen výsledek. Uvidíte, že vám dojdou jiné výsledky i jiné pracovní pozice, které vám výsledky doporučí! Testovaní však toto téměř nikdy neudělají, a tak věří prvnímu výsledku. To v seriózním testu nemůže nikdy vyjít. Zkrátka za dva týdny se vám osobnost jen těžko změní.
- Protože test má jen šestnáct škatulek, jsou profily poměrně široké a psané obecně, a proto se do nich vejdeme všichni. Dokonce se často tyto profily překrývají. Je to jako když střílíte na terč brokovnicí. Téměř vždy se trefíte. Obecné fráze, které jsou čtenáři předkládány, stejně jako punc výjimečnosti, když si přečtete, že patříte mezi pět procent populace s tímto výsledkem, částečně způsobují to, že zbytku, který není přesný, chceme věřit.
Důsledky
- MBTI je často používán v oblastech jako je kariérní poradenství, výběr zaměstnanců nebo osobní rozvoj. Odborníci na psychologii, jako prof. David J. Pittenger, však varují před jeho nadměrným využíváním. Test může vést k stereotypizaci a nesprávným rozhodnutím. Kariérní poradci na základě výsledků MBTI mohou chybně usuzovat, že jejich klienti nejsou vhodní pro určité role. To omezuje možnosti, potenciál i kvalitu kariérního poradenství poskytovaného dětem i studentům.
- Extroverti jsou více protěžováni nežli introverti a zcela chybí kategorie ambivertů, kterých je ve společnosti celá třetina.
- Testovaným jsou předloženy omezené možnosti toho, čemu by se mohli do budoucna věnovat.
Závěr
Využívání laciných testů, ať už jde o MBTI či nevalidované testy, leckdy nedbale přeložené z angličtiny a integrované do českého prostředí, je největší slabina českého kariérního poradenství. Co horšího se může žákovi základní školy, studentu gymnázia nebo třeba střední školy stát, než když mu „odborník“ řekne, že cesta, po které chce jít, není „ta pravá“, protože to řekl test? Mně osobně se to stalo, a to téměř před dvaceti pěti lety, a to v pedagogicko-psychologické poradně. Nebyl to úřad práce. Bylo to místo, kde byste čekali, že vám poradí. A nebýt mé houževnatosti a odhodlání nejít na kuchaře, kam mě po radách „odbornice“ chtěla v dobrém úmyslu dát moje máma, tak bych dnes nepsal tento článek. Proto doporučujeme všem: vyhýbejte se MBTI velkým obloukem kdekoliv, kde na něj narazíte.
Zdroj: PDF ke stažení pro zájemce: Measuring the MBTI… And Coming Up Short by David J. Pittenger
