„Nepovažuji studium gymnázia a následně vysoké školy za vhodné vzhledem k výsledkům z IQ testu Vašeho syna. Zvažte jiné možnosti, trápil by se.“. Takové sdělení slyšela maminka jednoho deváťáka z úst pracovnice pedagogicko-psychologické poradny. Chlapec si však prosadil svůj výběr školy. A úspěšně absolvoval gymnázium i Masarykovu univerzitu. Netrápil se ani na jedné z nich. Dodnes je rád, že s rodiči nedali na rady z poradny.
Tento příběh nám vyprávěla ředitelka menší základní školy z Karlovarského kraje. Měla setkání se třídou, kterou učila před 20 lety. Bývalý žák jí výrok na třídním srazu připomněl a ona si živě vybavila ten okamžik. Tehdy žákově matce doporučila, ať to i přesto zkusí. „Byla jsem naštvaná. Jak mu to můžou říct na základě jednoho IQ testu! My ty děti vidíme vyrůstat a vidíme i jejich potenciál! Oni jsou s nimi 2 hodiny a už si dovolí říct, že na něco nemají.“ rozčilovala se i po letech. Kde tedy byla chyba? Jistě ne v záměru poradkyně, ty zpravidla dávají rady dle nejlepšího vědomí a svědomí.
IQ vs houževnatost
V současnosti se stále více mluví o tom, že vysoké IQ a školní výsledky nejsou zdaleka jedinými atributy rozhodujícími o úspěchu dětí v kontextu školních i budoucích profesních výsledků. Výzkumy Angely Duckworth ukazují, že klíčovým faktorem je také houževnatost. Vlastnost, která předpovídá úspěch v dosažení dlouhodobých cílů. Gymnázium, Masarykova univerzita, ČVUT, Vysoká škola ekonomická či jakákoliv jiná vysoká škola, univerzita nebo obtížný studijní obor je vždy běh na dlouhou trať.
Aby člověk tuto trať zdolal, potřebuje být vytrvalý. A snáz je člověk vytrvalý a zůstává u činnosti déle, když ho to navíc baví. V tom byl ten klíč! Když totiž něco milujete, baví vás to, vnitřně naplňuje a máte pro to nadšení, tak si za svými cíli jdete. Jestli jde o těžkou školu, obor nebo náročný sport, na tom už nesejde. Překonávát překážky v podobě testů, zkoušek, učiva či silového tréningu, který vás nebaví? Prostě to vydržíte. Výše zmíněného žáka škola bavila, i když ne úplně všechny předměty a povinnosti. Přesto, díky své houževnatosti, univerzitu úspěšně dokončil.
IQ je často spojováno s akademickým úspěchem, zejména ve školním prostředí, kde je kladen důraz na kognitivní schopnosti a analytické myšlení. Testy měřící logické uvažování, schopnost řešení problémů, jazykové dovednosti, paměť a schopnost abstraktního myšlení nejsou zcela vypovídající. IQ samo o sobě neodráží motivaci, vytrvalost nebo emoční kompetence, které jsou také klíčové pro dlouhodobý úspěch. Zejména v náročných situacích. Houževnatost je velmi užitečná vlastnost pro dlouhodobý úspěch. Lidé disponující vysokou mírou houževnatosti mají schopnost překonávat obtíže a udržet si motivaci, i když věci nejdou podle plánu. Studie ukazují, že „grit“ je důležitým faktorem pro dosažení úspěchu. Zejména pak v náročném a konkurenčním prostředí, jako je například gymnázium nebo univerzita.
Co je houževnatost?
GRIT do češtiny často překládaný jako houževnatost, je kombinace vytrvalosti a vášně pro dosahování dlouhodobých cílů. Zatímco IQ testy mohou odhalit intelektuální schopnosti, houževnatost ukazuje, jak jste odhodlaní a vytrvalí. Například studenti středních škol a gymnázií mající vyšší míru houževnatosti častěji úspěšně dokončují své vzdělání, i když jejich školní výsledky nejsou vždy perfektní.
Proč je houževnatost důležitá?
Význam houževnatosti spočívá v tom, že jde o faktor, který pomáhá překonat neúspěchy a čelit výzvám. Masarykova univerzita či Ostravská univerzita bývají cílem mnoha studentů, kteří usilují o studium náročných oborů. Zvládnutí těchto oborů vyžaduje více než jen talent – je potřeba houževnatost, která studentům umožňuje soustavně pracovat na svém cíli i přes překážky. Houževnatost tedy může být klíčem k úspěchu nejen při studiu na vysokých školách, ale také při vstupu do náročných profesí, jako je věda, medicína nebo podnikání. Ti, kteří mají vysoké skóre v houževnatosti, dokáží lépe zvládat stres a nevzdávají se, když narazí na překážky.
Jak houževnatost budovat?
Pokud chcete rozvíjet houževnatost u dětí, ale i dospělých, je dobré se zaměřit na několik praktických kroků:
- Sledovat zájmy a motivace: pokud děti či dospělí pracují na cílech, které je opravdu zajímají, budou vytrvalejší. Je důležité, aby si už žáci na základních školách všímali svých silných stránek. Ptali se svých vrstevníků, kamarádů, rodičů i učitelů, v čem si myslí, že jsou dobří a sami si všímali, co je naplňuje. Aplikace Kariérní kompas pro to vybudovala sekci Talent mapa. Na středních a vysokých školách pak je potřeba v tomto pokračovat.
- Budovat pravidelné návyky: je úplně jedno na jakém je dítě gymnáziu, střední škole či učebním oboru. Systematická práce na dlouhodobých cílech je klíčová pro všechny. I malé kroky, pokud jsou vykonávány pravidelně, pomáhají budovat houževnatost. Vřele doporučujeme knihu Atomové návyky, která se věnuje tématu vytváření návyků podrobně.
- Nacházet smysluplnost: když jako lidé vidíme, že naše práce má širší smysl, máme tendenci být vytrvalejší. Pocit smysluplnosti je zásadní třeba pro budoucí lékaře. I to je pohání, když po nocích studují anatomii. Najít smysl v konkrétní činnosti je zásadní. Smysluplnost pomáhá překonávat obtížné situace. U studentů na vysokých školách nebo středoškoláků připravujících se na další studium, by měl být rozvíjen pocit, že jejich úsilí přispívá k něčemu většímu.
- Umět zvládnout neúspěch: neúspěch je součástí každé cesty k úspěchu. Především rodiče, ale i učitelé a kariérní poradci by měli dětem vysvětlovat, že neúspěch je přirozenou součástí života. Skvěle se pro to hodí uvést konkrétní příklady známých osobností, které zprvu neuspěli, avšak díky píli a vytrvalosti překonali překážky a ve své profesi jsou úspěšní.
- Vytvářet pozitivní prostředí: kultura vytrvalosti a podpory pomáhá rozvíjet houževnatost i u těch, kteří ji nemají přirozeně silnou. Na základních, středních i vysokých školách může být velmi přínosné, když jsou žáci i studenti motivováni svými vrstevníky a učiteli, kteří sami houževnatost projevují. Pamatujete si na rčení: „Není potřeba vyhrát, ale zúčastnit se?“ Tak o tom to je.
Houževnatost jako prediktor úspěchu
Na závěr je důležité zmínit, že houževnatost se ukazuje jako silnější prediktor úspěchu než například jakýkoli test osobnosti. Děti i dospělí, kteří dokáží systematicky a vytrvale pracovat na svých cílech, často překonávají ty, kteří mají lepší předpoklady v oblasti intelektu či talentu. Pokud chceme, aby naše děti byly úspěšné, je nutné je naučit, že úsilí a vytrvalost jsou stejně důležité jako jakékoli jiné schopnosti.
